AIRSOFT TEAM FIREFLY

Recenze

AK-47:


Kalašnikov AK47. Legenda známá na celém světě. Zbraň, která drží rekord v počtu vyrobených kusů. Jednoduchá, výkonná, spolehlivá, necitlivá na znečištění. Při její konstrukci měl pan Kalašnikov šťastnou ruku. Stejně jakou u naší ČZ75 nešlo o převratnou konstrukční novinku. Je zde pouze velmi dobrým způsobem použito již existujících konstrukčních uzlů. Troufám si ale říci, že český Sa 58 je kvalitou opět výše než jeho vzor, podle kterého musel být překonstruován..

Kuličkový model od firmy Marui je jedna z vůbec nejlépe provedených airsoftových zbraní. Je zde použito velké množství kovových dílů a samotný plast je neuvěřitelně realistický. Když jsem před lety viděl AK na výstavě Model Hobby poprvé, nebyl jsem si i z půl metru jist, jestli není pažba opravdu dřevěná. Konstrukce zbraně je velmi robustní. Jakýkoliv pocit "plasticity" při používání opravdu neexistuje. Zbraň snese i dosti hrubé zacházení. Střelba z AK je poměrně pohodlná, i když design je opravdu ruský. Ovládání jednou rukou je problematické - model váží téměř tři kilogramy. Je ovšem nutné si uvědomit, že jde o zbraň v plné délce, která je určena opravdu do obou rukou. Jak muška, tak hledí jsou stavitelné. Marui dodává i velmi autentický nástroj pro seřizování mušky. Hledí je seřizovatelné pouze výškově, nikoliv stranově. Seřizování Hop-up systému je zde vyřešeno snad nejlépe ze všech airsoftových zbraní. Stačí stáhnout závěr do zadní polohy a ihned máte velmi dobře přístupný nastavovací prvek. Zbraň je osazena výkonným motorkem EG700, který umožňuje kadenci přes 750ran/s. Tedy asi o 150 více než ostrá zbraň. Tento motorek je dostatečně výkonný pro další úpravy zbraně. Jako u každého modelu i zde doporučuji výměnu hlavně za přesnější provedeni. Kvality AK si o to přímo říkají. Ke zbrani se dodává zásobník o kapacitě 70 kuliček. Ten jistě velmi brzy vyměníte za velkokapacitní provedení na 600 kuliček. Abych pravdu řekl, velikost zásobníku je jednou ze dvou věcí, které se mi na AK nelíbí. Ten zásobník je při používání opravdu příliš velký. Druhá problematická věc je páka přepínání režimu střelby. Proč to Kalašnikov navrhl takhle nešikovně a navíc na pravé straně, to ví snad jen bůh... V airsoftu ovšem stejně většina lidí má neustále nastavenu střelbu dávkou. (světlé výjimky prominou) Klasický AK využívá velký akumulátor umístěný v pažbě. Tím je uvolněn prostor ve zbrani, který je ve sklopné verzi určen pro speciální dlouhý "AK" akumulátor. Už jsem viděl člověka, který si do tohoto prostoru dává párek coby "jídlo poslední záchrany" :-) Pokud uvažujete o koupi zbraně, je AK v každém případě velkým kandidátem. Jde o špičku v provedení airsoftových zbraní, která nezklame. K Marui mám v tomto případě však jednu výhradu - její AK je z vnějšího pohledu tak kvalitně vyroben, že je vlastně neautentický - originál totiž takhle kvalitně nevypadá... :-) Technické parametry : Délka: 870 mm Hlaveň: 455 mm Váha: 2.9 kg Akumulátor: velký Motor: EG700 Rychlost: 87 m/s Kadence: 750/min Zásobník: 70 BB


OICW

Znamená OICW revoluci nebo evoluci v moderních ozbrojených konfliktech? Proč byla vyvinuta? A jaká je budoucnost této zbraně v AS? Na tyhle a další otázky se pokusí odpovědět následující článek...

OICW, celým jménem XM-29 OICW/SABR

Historie tohoto projektu začíná v roce 1986. Americká armáda, v tomto roce vypracovala dokument SAS 2000 (Small Arms System 2000 - ruční zbraňový systém pro 21. století). V tomto dokumentu se US Army snažila obhájit vývoj nových typů zbraní, včetně chytré munice a nových pozorovacích a zaměřovacích prostředků (např. přístroje nočního a infračerveného vidění). SAS 2000 byla podpořena dalším dokumentem, který vydal TRADOC (centrum tréninku a doktríny) v roce 1989, v něm byly blíže specifikovány požadavky na několik druhů zbraní:

Bojová zbraň jednotlivce (OICW - Objective Individual Combat Weapon)
Obranná zbraň jednotlivce (OPDW - Objective Personal Defence Weapon)
Podpůrná pěchotní zbraň (OCSW - Objective Crew Served Weapon)

Zbraň FN F2000 v základní konfiguraci

Největší pozornosti se dostalo pochopitelně OICW. Pro ni byl vypracován časový plán od prvotních návrhů až po zavedení do armády a také vlastnosti, které má OICW mít. Ve stručnosti byly takové:

- útočná puška kombinovaná s 20 mm poloautomatickým granátometem
- obě dvě části zbraně budou ovládány jen za pomocí jedné spouště
- granátomet bude střílet pokročilou programovatelnou munici (exploze po dopadu, exploze se zpožděním, exploze v nastavené vzdálenosti nebo výšce)
- maximální hmotnost zbraně byla stanovena na 5 kg (některé zdroje se zmiňují o 6 kg)
- dostřel a přesnost útočné pušky u OICW musí být srovnatelná nebo lepší než u pušky M16A2
- dostřel granátometu minimálně 1000 metrů
- denní i noční zaměřovací systém

Zbraň FN F2000 v konfiguraci s granátometem

Tyto požadavky byly tak velké, že jedna firma nemohla vývoj zvládnout. Proto vznikly dvě skupiny které začali vyvíjet zbraň. V první skupině byla, kromě nám nic neříkajících firem, i firma FN Herstal. V druhé skupině která se nazývala ATK (Alliant Techsystem Corp.) byl, kromě jiných, i Keckler und Koch.

Obě dvě skupiny přišly s celkem podobnými zbraněmi. Jejich hlavním společným rysem bylo to, že kulová i granátová hlaveň byly nad sebou a koncepce u granátometu byla typu bull-pup, i když ATK měla jednu dobu vývoje hlavně vedle sebe. Nakonec byla americkou armádou vybrána druhá skupina.

Detailní fotografie OICW

Popis XM-29

Granátomet je konstruován pro střelbu jednotlivými ranami a používá novou inteligentní munici, označovanou jako HEAB (High Explosive - Air Burst). Tato munice má velice atypickou konstrukci. Je totiž rozdělena na tři oddíly, nepočítáme-li nábojnici. Prostřední oddíl tvoří elektronika a baterie. Přední oddíl a oddíl u dna tvoří fragmentační bojové hlavice, jejichž explozi kontroluje počítač tak, aby došlo k maximální účinku podle naprogramování. Nastavení zapalovače granátu se provede při průletu ústím hlavně elektromagnetickým impulsem. Zásobník granátometu pojme 6 ks granátů.

S granátometem (granáty) již byly i problémy. Při testech v jednom případě explodoval v hlavni zbraně a těžce zranil vojáka, který zbraň obsluhoval. Mluví se i o další stejné nehodě, ale tu nikdo nepotvrdil.

Detail spouště OICW

Útočná puška použitá na OICW má základ ve zkrácené G36K, se kterou má společný tlumič výšlehu, přepínač režimu střelby a je od zbytku zbraně oddělitelná. Zásobníky jsou ale typu M16, které se používají na zbraních Colt. Kulová zbraň však bohužel nemá vlastní mířidla a pažbu.

Poslední důležitou součástí je zaměřovací a palbu řídící systém (FA/FCS). Ten je tvořen laserovým dálkoměrem (důležitým pro správné načasováni exploze granátu), optikou, noktovizorem a displejem, na který se budou zobrazovat veškerá data. Jeho přesná konfigurace závisí na požadavku zákazníka.

Uvádí se, že tato zbraň zvýší palebnou sílu vojáka zhruba 5x. Daň za to ale nebude malá. V testech se ukázala problémem vysoká váha zbraně. Ta je na úrovní lehkých kulometů (cca 6,8 kg). Také náhradní zásobníky do granátometu nějaké to kilo budou vážit.

První funkční verze OICW, s hlavněmi ještě vedle sebe.

Elektronika zbraně je určitě kvalitní. Otázkou je, jak bude reagovat na znečištění zbraně např. pádem do bláta, do vody, písku atp. a jak bude reagovat na drsné zacházení v polních podmínkách. Navíc tato zbraň bude vyžadovat mnohem více údržby než klasické zbraně.

OICW nemůže nahradit podpůrné zbraně (kulomety) a ani odstřelovací pušky. Kulomety z toho důvodu, že není stavěna pro střelbu dlouhými dávkami a odstřelovací pušky, jednoduše proto, že díky ráži 5,56 mm není dost přesná a nemá na velké vzdálenosti takový účinek.

Poslední model OICW při testech v německé armádě

Při simulacích boje v zastavěném terénu (města) se zjistili velice zajímavé výsledky. Voják vyzbrojený OICW si poradí s pěchotou vyzbrojenou klasickými ručními zbraněmi, ale dva dobří ostřelovači zlikvidovali, relativně bez problémů, skupinku 6-ti vojáků s OICW. Nejdříve zabili 5 vojáků, následně jeden voják zabil s OICW jednoho snipera, aby to vzápětí dostal od druhého. Takže XM-29 nebude zbraň všemocná.

Budoucnost

Zbraň bude zařazena do výzbroje okolo roku 2008. Do té doby bude procházet modernizacemi, pokud se objeví nějaké nové technologie, které by zvýšili její bojovou hodnotu. Již teď projevilo o zbraň zájem několik armád světa a mezi nimi také i Bundeswehr.

Prezentační model OICW okolo roku 2002

Zavedení této zbraně ale rozhodně neznamená konec klasických zbraní. OICW bude totiž velice drahá. Samotná H&K udává cenu 12 000 USD za zbraň a 25 USD za jeden granát. Počáteční objednávka zbraně bude přesto činit minimálně 45 000 kusů.

XM-29 OICW/SABR (SABR - Selectable Assault Battle Rifle) se má stát integrovanou součástí amerického programu Land Warrior, jehož cílem je vytvořit z vojáka za pomocí počítačů a elektroniky nadupaného „terminátora“ používajícího třeba taktické navigační počítače a HUD displeje v přilbách. Zkrátka má znamenat obrovský posun v bojových schopnostech jednotlivých vojáků. Otázkou ale je, jestli opravdu bude efekt takový, jako se očekává.

Voják US Army s OICW

Airsoft

Není moc pravděpodobné, že se bude OICW vyrábět v airsoft provedení. Výroba této zbraně by narazila na několik problémů. Velikost a váha reálné předlohy by zvýšily cenu airsoftové verze. Další obrovský problém představuje granátomet. Ten by musel být klasický jednoranný, neboť vytvoření poloautomatického airsoftového granátometu by bylo celkem problematické. A i kdyby se to povedlo, tak cena takového monstra by rozhodně dalece překračovala cenu nejdražších airsoftových zbraní dneška.